První den
První den, který nebyl tak úplně první...ranní kávičky se konaly už minulý týden. Posilněná víkendovou četbou Výchovy dívek v Čechách, vyrazila jsem se ráno podívat, jak teda ti osmáci a deváťáci, které budu učit, vypadají.
Na nástupu před školou mě okouzlili jedině prvňáci, minula jsem se školou hned o dva stupně. Takové rozkošné děti s aktovkami na zádech. A na druhé straně školního nádvoří názorná ukázka toho, co se z nich vyklube po pár letech školní docházky. Rozkošně už to tedy rozhodně nevypadá. Má kolegyně, rovněž začínající, si celé dopoledne zadumaně opakovala všechna ta sprostá slova, která od nich slyšela po cestě po schodech nahoru. Jde o jedno patro. Já neslyšela nic, což je vlasnost, která se možná bude ještě hodit.
Ve škole jsem se během přípravného týdne pořádně rozkouřila, kouří totiž celý učitelský sbor (Protidrogová preventistka jen v hospodě :-)). Jelikož nemám třídnictví, ráno proběhlo ve stylu „kafe a cigára“. Následovala porada a po ní jsme se s mou druhou dojíždějící kolegyní Helenkou vydaly na stopa, protože autobus jel až za dvě hodiny. Helenka by správně měla být už v důchodu, ale myslím že dojíždění s jakoukoli mladicí by rozhodně nebylo akčnější než s ní. Stopa s paní učitelkou v letech, která volá za každým autem, které projede, „debile zastav,“ neprožívám každý den :-)
linkuj.cz vybrali.sme.sk
